Časté chyby v užívání léků. Nesprávné pochopení instrukcí, jak se lék užívá, vede k lékovým chybám. Projevit se to může nežádoucími účinky, nebo tím že lék správně nefunguje.

Jistě jste již v lékárně několikrát slyšeli větu: “Užívejte si ráno nalačno.” Instrukci jste odkývali a pak jste doma přemýšleli, co to přesně znamená a proč je to vlastně důležité.

Nejdřív si vysvětlíme, co to znamená “nalačno”. Je to půl hodiny před jídlem, nebo dvě hodiny po jídle (a zároveň minimálně půl hodiny před dalším jídlem). Je tedy evidentní, že se snažíme, aby byl žaludek co nejprázdnější.

Je to proto, že žaludek potřebuje přibližně 30 minut na to, aby rozložil tabletu nebo kapsli a účinná látka se stihla žaludeční sliznicí vstřebat. Jídlo by tento proces zkomplikoval, nebo minimálně zpomalil.

Žaludku trvá přibližně dvě hodiny, než jídlo natráví a pošle dál, proto ty dvě hodiny po jídle považujeme zase za “nalačno”.

A protože dodržet dvě hodiny po jídle a zároveň půl hodiny před dalším jídlem je poněkud nepraktické, je zvykem si pravidelnou medikaci, která tento způsob vyžaduje, dávat hned ráno, protože tu půl hodinu před snídaní většina z nás snadno dodrží.

Například u dávkování po 12 hodinách nalačno můžeme antibiotika podávat takto:

Užívat ráno v 8:00 a nejdřív za půl hodiny si dát snídani a pak večer si dát večeři nejpozději v 18:00 a antibiotika ve 20:00.

U dávkování po 8 hodinách nalačno:

Užívat ráno v 6:00 a snídani si dát nejdřív za půl hodiny. Případná svačina dopoledne není problém.

Naobědvat se ve 12:00, antibiotika si dát ve 14:00. Odpolední svačina by měla být nejdřív ve 14:30.

A večer si dát jídlo nejpozději ve 20:00 a antibiotika ve 22:00.

U dávkování po 6 hodinách nalačno je více možností, vyberte si tu svoji:

1) Užívat ráno v 6:00, snídaně nejdřív v 6:30. Dopolední svačinu si dejte v 10:00, do oběda daleko Další dávku antibiotika si dáte v poledne ve 12:00, ale oběd je potřeba si dát až ve 14:00 hodin. Odpolední svačinu v čase 14:30 - 16:00. Antibiotika podáváte večer v 18:00, večeříte nejdřív v 18:30 a pak si užíváte o půlnoci a jdete spát.

2) Nebo si antibiotika dáte ráno v 8:00 hodin, snídani nejdřív v 8:30. Dopolení svačina není žádný problém. Oběd si dáme ve 12:00 a potom ve 14:00 si dáme antibiotika. Odpolední svačinu si dáme nejdřív ve 14:30 a večeři nejpozději v 18:00. Večerní dávku léku si dáme ve 20:00 a bude potřeba si nastavit budíka na 2:00 v noci.

Dávkování po jídle:

To je mnohem jednodušší, protože jde o to, aby se lék užíval po jídle. Bývá to proto, aby vám po něm nebylo špatně, nebo vás netlačil v prázdném žaludku.

Když vám lékárník řekne: “Užívejte si po jídle.” znamená to užívat lék hned po jídle. Obvykle je to proto, že ten konkrétní lék může způsobovat nevolnost, tlak v žaludku nebo pocit na zvracení. Tím že ho dáme s jídlem, tak těmto nežádoucím účinkům alespoň trochu předcházíme.

Co když řekneme: “Užívejte před jídlem.” Není to to stejné jako nalačno, znamená to užít lék těsně před jídlem. Důvodem je obvykle také to, že se snažíme předcházet nevolnosti.

A poslední možností je: “Užívejte s jídlem.” To znamená si lék užít při jídle. Často to bývají léky, molekuly nebo vitamíny, které se dobře rozpouštějí v tucích a tím pádem to jídlo pomáhá vstřebávání léčiva.

Říkáte si, kdo rozhoduje o tom, kdy je nejlepší léčivý přípravek užívat? Rozhodnutí je na výrobci. Ten provádí klinické studie, kdy na dobrovolnících zkoumá, kdy je nejlepší lék užívat, jestli potrava ovlivňuje vstřebávání. Vyhodnocuje množství léčiva v krvi, nebo jiných tělních tekutinách. Zjišťuje, jestli je lidem po použití léčiva špatně a na základě těchto výsledků určí, jak se bude přípravek užívat.

Tuto informaci najdete v příbalovém letáku. Pokud tam tato informace uvedena není, znamená to, že jídlo nijak neovlivňuje vstřebání, nebo účinnost tohoto léku a vy si ho můžete užívat tak, jak vám vyhovuje. Zeptat se samozřejmě můžete i v lékárně lékárníka.

Možná vás někdy napadlo, jak je to vlastně s objevováním nových léčiv. Uvedení nového léčiva na trh trvá řadu let. Nejdřív musí vědci vyvinout novou účinnou látku. Někdy je to látka úplně nová, někdy je to látka podobná té, která už na trhu je. Tato “staronová” účinná látka je ale upravená tak, aby měla lepší vlastnosti, nebo třeba méně nežádoucích účinků.

Vědci ověří účinnost v laboratorních podmínkách a pokud vše vypadá nadějně, tak se začne zkoušet na malé skupince zdravých dobrovolníků.

Pokud léčivo projde touto zatěžkávací zkouškou, přistupuje se k testování na nemocných dobrovolnících.

Celý tento proces je velmi přísně regulován, hlídán, má několik fází, vše musí být velmi pečlivě zdokumentováno a výsledkem je buď nová účinná látka, nebo vylepšená staronová.

I po uvedení na trh se musí pečlivě sledovat a monitorovat, jestli se neobjevují nežádoucí účinky a ty se potom musí hlásit příslušným kontrolním orgánům.

Jedním z takových úřadů je SÚKL - Státní ústav pro kontrolu léčiv. Má na starosti řadu povinností. Od dohledu nad klinickými studiemi, přes kontrolní činnost, po regulaci cen léčiv hrazených ze zdravotního pojištění.

To že léky v podobě tablet, kapslí, nebo tobolek zásadně zapíjíme obyčejnou vodou, už jste ode mě jistě několikrát slyšeli

Nejhorší je léky zapíjet černým nebo zeleným čajem, kávou, citrusovým džusem (pomerančovým, grepovým, mandarinkovým) nebo třeba i brusinkovým. O alkoholu ani nemluvě.

Zapít vodou, to je přeci jasné, řeknete si. Ale pozor! Kolik té vody? Doporučeno je 2dl. Obyčejnou vodou ale nemyslím ani perlivou, ani ochucenou a v žádném případě ne minerální!

Pokud je léčivo potřeba zapít jiným množstvím vody, nebo dokonce něčím jiným, buď vám to řekneme v lékárně, nebo je tato informace uvedena v příbalovém letáku. Pokud tam uvedena není, platí obecné pravidlo: “Zapijte lék 2 dl obyčejné vody.”

Zajímá vás proč? Protože ostatní nápoje obsahují nejrůznější látky, které můžou ovlivnit vstřebávání, nebo účinnost léčiva.

Klasických příkladem je zapíjení některých antibiotik mlékem. Vznikne sloučenina antibiotika a vápníku z mléka, která se v organismu jednoduše nevstřebá a tím pádem ani nezafunguje. Takže pokud bez mléka nevydržíte, dejte si ho alespoň 2 hodiny v rozestupu od antibiotika.

Podobně u některých antibiotik vadí kyselé potraviny a nápoje, protože v ledvinách můžou vzniknout krystalky, ze kterých časem vyrostou ledvinové kameny.

Při užívání antibiotik ani nechodíme na slunce, aby se nám neobjevila kožní vyrážka.

A co ten nešťastný alkohol? Je opravdu tak škodlivé alkoholem zapíjet léky? Ano, je. Za prvé alkohol nám zase změní vstřebatelnost léku. Za druhé, pokud zapijete lék, který sám o sobě zatěžuje játra, alkoholem, koledujete si o průšvih. A za třetí se může stát, že váš lék ovlivňuje pochody v mozku a když k tomu přidáte ještě alkohol, problém je na světě.

Takže už víme, kdy lék užívat, čím ho zapít, ale chybí nám poslední střípek do mozaiky správného užívání. A tím je půlení tablet.

Rozhodující je, jestli má tableta půlící rýhu. Pokud ne, není co řešit, tableta se prostě nepůlí. Pokud půlící rýhu má, v příbalovém letáku se dočtete, jestli slouží k půlení z důvodu snažšího polykání, nebo jestli je určena k půlení dávky.

Pokud užívám kapsle plné buď prášku, nebo takových těch malých “kuliček”, správně peletek, opět v příbalovém letáku najdete informaci, zda je možno kapsli vysypat či nikoliv.

Vysypávat se některé dají proto, aby se vám nebo dětem lépe užívaly, dají se vysypat do jídla nebo vody. Některé se vysypávat nesmí, protože by ztratily svoje vlastnosti a nedošly by třeba do střev, kde se mají teprve vstřebat…

Takže teď máte hlavu jako pátrací balón a nikdy by vás nenapadlo, kolik starostí může být s jednou tabletkou, kapslí nebo tobolkou

Pojďme si výše uvedené ukázat na konkrétních příkladech u dlouhodobé léčby. Vždy se však řiďte konkrétním doporučením k vašim lékům a informacemi uvedenými v příbalové informaci. Toto jsou všeobecná doporučení, na kterých vám chci ukázat, na co si dávat pozor:

Léky na vysoký krevní tlak, které si máte užívat ráno po probuzení, by bylo dobře mít připravené hned u postele i se sklenicí obyčejné vody. Pokud se vám špatně polykají, podívejte se do příbalového letáku, jestli je můžete půlit nebo vysypat.

Léky na štítnou žlázu užíváme ráno nalačno, tzn. nejpozději půl hodiny před snídaní, zapíjíme je 2dl obyčejné vody.

Při příští návštěvě endokrinologie se lékaře zeptejte na jeho názor na doplňování selenu.

Léky na překyselení žaludku si užíváme před jídlem (jak dlouho záleží na účinné látce - omeprazol, pantoprazol…), zapíjíme 2dl obyčejné vody.

Pokud máme problém s polykáním, je potřeba vybrat ty, které se dají vysypat, ale v žádném případě se nesmí kousat, protože my potřebujeme, aby došly až do střeva a to by se po rozkousání nepodařilo.

Při obtížích s překyselením žaludku se zásadně vyhýbáme pálivým jídlům, příliš koření, perlivým nápojům, kávě, černému čaji, dráždivým jídlům. Ano, vím, právě jsem vám zakázala vše, co máte rádi

Pokud užíváte doplňky stravy s minerály nebo vitamíny řady B, užívejte je v jinou denní dobu než léky na žaludek.

Léky na odvodnění se obvykle doporučuje užívat ráno, protože jak se člověk odvodňuje, v noci by musel každou chvíli vstávat na toaletu. Platí, že zapíjíme obyčejnou vodou.

Tablety s vápníkem se doporučují užívat večer, protože to se vápník lépe vstřebává. Tablety bývají často žvýkací, pokud nejsou, zapíjíme obyčejnou vodou.

Vápník se ideálně užívá s vitamínem D. Někdy je to rovnou v jedné tabletce, někdy se to dává zvlášť, ale užívat to lze najednou.

Nezapomeňte, že vápník může mít vliv na vstřebávání jiných léčiv, například antibiotik, nebo i jiných minerálů.

Železo se lépe vstřebává, když ho dáme před jídlem, ale protože řadě lidí je po něm špatně od žaludku, raději se doporučuje rovnou po jídle zapít 2 dl obyčejné vody.

Znovu platí, že ho nekombinujeme s jinými minerály.

Hormonální antikoncepce se užívá pravidelně, to znamená vždy ve stejnou dobu. Zapíjíme obyčejnou vodou.

U většiny se nedoporučuje kouřit.

A pokud je potřeba spolu s antikoncepcí užívat antibiotika, bylo by dobře se po dobu léčby, ideálně do další menstruace chránit jinou metodou, protože antibiotika můžou snížit účinnost antikoncepce.

Našli bychom ještě řadu dalších příkladů, jak léky správně nebo nesprávně užívat. Do hry někdy vstupuje například i pracovní doba. Lidé pracují na směny, brzy ráno vstávají, nebo naopak mají noční služby. I takové situace je potřeba řešit a dávkování pacientovi přizpůsobit.

Dnes jsme se věnovali tabletám, kapslím a tobolkám. Ale k dispozici je ještě řada tzv. “lékových forem”. Ať už to jsou granuláty, které se rozpouštějí ve vodě, nebo cumlací tablety, které necháváme rozplynout v ústech. Nebo pak i kapky, sirupy a další formy léčiv, na které se podíváme v některém z dalších článků.